-překlad-

SIMON LINDBERG, Severské hnutí odporu
16. dubna 2020 https://nordicresistancemovement.org/are-we-right-wing-extremists/

Média nás často nazývají pravicovými extremisty. Je toto tvrzení přesné? Jsme na pravém křídle?

Média nás často nazývají pravicovými extremisty. Je toto tvrzení přesné? Je naše pozice skutečně na pravé straně politického spektra?

Jako nacionální socialisté jsme často v různých kontextech nazýváni pravicovými extremisty. Žádný skutečný nacionální socialista o sobě rozhodně neřekne, že je „extrémní pravicí“. Tady ve Švédsku není ani mnoho jiných ne-nacionálně socialistických nacionalistů, kteří by se identifikovali jako pravicoví.

Nedávno jsem vyplnil politický dotazník obsahující 20 výroků, na které bylo možné odpovědět alternativami od „naprosto nesouhlasím“ po „zcela souhlasím“. Účelem dotazníku bylo zjistit, s jakou stranou má respondent nejvíce společného ​​a pro koho by měl tedy člověk hlasovat.

Strana, se kterou jsem měl nejvíce společného, ​​byla Levicová strana (bývalá Levicová komunistická strana – pozn. překladatele). To je strana, která stojí nejvíce nalevo na pravo-levém spektru politických stran ve Švédsku. Strana, se kterou jsem měl druhou největší shodu (dle hodnocení stran podle dotazníku), byli Švédští demokraté. Strana, která je nejvíce napravo. Měl jsem toho tedy nejvíce společného s nejvíc levicovou stranou a hned na dalším místě s nejvíc pravicovou stranou.

Lze tedy říct, že já, jakožto nacionální socialista bych se, podle autorů dotazníku, tedy neměl označovat ani jako pravicový, ani jako levicový. Ale že, na základě mých odpovědí, směřuji spíše doleva.

Odkud pochází levé a pravé spektrum?

Pravo-levé politické spektrum vzniklo ve Francii v roce 1789 v souvislosti s francouzskou revolucí. Ti, kdo chtěli změnit společnost, radikálové, seděli v Národním shromáždění vlevo, zatímco ti, kteří chtěli zachovat starý systém, konzervativci, seděli vpravo.

Podle tohoto spektra by nacionální socialista potřeboval dvě křesla. Popisujeme se jako radikálové a chceme změnit společnost a vybudovat něco zcela nového, spíše než reformovat a zachovávat. Zároveň, podle našich „progresivních“ sociálních norem, lze na řadu našich názorů pohlížet jako na konzervativní nebo přímo reakční. Absolutně nejsme ve středu, ale na obou stranách. Nacionální socialismus stojí nad klasickým spektrem.

Jak dnes vypadá pravo-levé spektrum?

Ve Švédsku je dnes postavení člověka na pravo-levém spektru silně určeno ekonomickými podmínkami. Pokud jste pro vyšší daně a univerzální blahobyt, jste na levé straně a pokud chcete nižší daně a chápete blahobyt jako privilegium „těch úspěšnějších“, jste na pravé straně.

Také zde vidíme, že státní kontrola versus individuální odpovědnost vytváří další problém. Pokud někdo chce, aby stát vlastnil veřejné služby, je na levé straně, zatímco pravé křídlo si přeje více privatizace a nezávislého podnikání. Jinými slovy lze říct, že ti, kteří jsou k tržní ekonomice pozitivní, jsou pravicoví a ti, kteří jsou k ní negativní, jsou levicoví.

Na základě těchto ekonomických otázek by se nacionální socialismus nacházel zcela vlevo. Chceme vytvořit sociální stát, který se postará o slabé a nikdo nebude vyloučen z národního společenství. Věříme v silný stát a znárodnění institucí a podniků, jako jsou banky, veřejná doprava, školy, zdravotnictví atd. Ale v žádném případě nejsme marxisty, protože považujeme soukromé podnikání a podnikatelského ducha za mimořádně důležitý faktor ve fungující společnosti. Nacionální socialismus je pro smíšenou ekonomiku, ale ne pro tržní ekonomiku, s níž bychom z celého srdce souhlasili, kdybychom byli krajní pravicí.

Hlavní důvodem, proč jsme považováni za pravici, jsou naše postoje k imigrační politice. Podpora imigrace a otevřených hranic jsou z různých důvodů považovány za levicové postoje, zatímco boj proti imigraci a za uzavření hranic jsou považovány za pravicové. Chceme-li zcela zastavit imigraci a začít repatriaci rasových cizinců při nejbližší příležitosti, možná bychom se měli v této otázce - ale pouze v této otázce - zařadit na krajní pravici. (Což není zase tak úplně pravda, např. část bývalých členů komunistické strany ve Švédsku zakládá novou dělnickou stranu, která bude proti multikulti, LGBT či migraci. Viz https://deliandiver.org/2020/01/dockame-se-rozmachu-nacionalisticke-levice.html Dřívější Komunistická strana Francie taktéž odmítala imigraci atd. atd. KSČM v ČR taktéž nejásá nad imigrací, nedávno dokonce podpořila řeckou vládu v jejím bránění řeckých hranic proti migrantům podporovanými Tureckem. Stejně tak zastánci volného trhu a neregulovaného kapitalismu můžou jásat nad přílivem levné pracovní síly. Takže definovat se krajně pravicově na základě odporu vůči imigraci, není, dle mého názoru, úplně přesné – pozn. př.)

Na závěr tedy lze obecně říct, že jsme hodně doleva, zatímco, pokud jde o politické otázky, jako je imigrace, jsme velmi doprava. Nejsme ve středu, ale spíše vpravo i vlevo současně – jak už jsem zmínil, nad moderním pravo-levým spektrem.

Neříkáme si socialisté jen proto, že to zní pěkně. Jsme opravdoví socialisté, což je považováno za levici. Zároveň se řídíme nacionalistickými ideály, což je považováno za krajní pravici. Jsme tedy jak leví, tak praví - jsme nacionální socialisté!

Důležitou věcí pro umístnění etablovaných pol. stran v pravo-levém spektru se týká toho, na kterou část společnosti se primárně zaměřují pro získání hlasů. Levice se pokouší přilákat málo placené a nezaměstnané, pravice směřuje své úsilí k majitelům podniků a lidem, kteří jsou na tom společensky lépe a středové strany se zaměřují na ty, kteří se necítí úplně doma ani v nižší třídě ani ve vyšší třídě.

My v Hnutí odporu nevyznáváme závazek vůči žádné konkrétní skupině lidí na základě sociálně-ekonomického postavení. Naše řady neobsahují pouze střední třídu, či jenom dělnickou třídu. V našich řadách najdete všechny: vedoucí podniků a průmyslu, dělníky, prodejce, řemeslníky, uklízeče, tovární dělníky, důchodce, studenty a nezaměstnané. Nejsme loajální nebo neloajální vůči žádné třídě. Naše loajalita místo toho náleží především našim lidem - naší rase!

Nacionální socialismus lze rychle a snadno shrnout jako politické hodnoty, které jsou pro naše lidi nejlepší, bez ohledu na to, zda jsou tradičně zastávány pravicí nebo levicí. Protože nacionální socialismus stojí, jak už zde bylo několikrát zmiňováno, nad pravo-levým spektrem. Je to nejlepší pro všechny naše lidi a ne pouze pro jejich určitou část!

To vše, co bylo zmíněno, se týkalo „obvinění“, že jsme pravice, ale co ono slovo „extrémní“?“ Jsme extrémní? V porovnání se současným sociálním podnebím jsme určitě extrémní. Nejsme, stejně jako jiné strany, pouze umírněnými odpůrci současné politiky. Jsme extrémně proti současnému zřízení a vládnoucímu systému dneška. Není proto pro naše odpůrce úplně šílené klasifikovat nás jako „extremisty“.

Takže jsme extrémní pravicí? Vůbec ne. Jsme extrémní levicí? Ani náhodou! „Extrémní“ nacionální socialisté? Absolutně!